Site 01
Description
1. Téma práce
Nezanedbatelnou část mého života mě provází fascinace silným a univerzálním lidským tématem, kterým je smrt. Fascinace ve smyslu ambivalentního postoje k umírání, na jedné straně je přítomen strach z vlastní smrtelnosti a smrtelnosti blízkých, na druhé straně je obdiv a fascinace v pozitivním slova smyslu. Smrt je měrou, je hranicí a dodává životu na vážnosti. Přítomnost smrti je silným motivačním činitelem. Od rané dospělosti si člověk v plnosti uvědomí, že není ničím jiným, než svíčkou, která jednou dohoří. Právě pevně daná hranice a neznámá informace o tom, jak blízko tato hranice je, způsobuje pravděpodobně všechno to konání, tvoření, páření, všechen ten překot a hemžení. Smrt blízkých je zásadní konfrontace, člověk se musí vyrovnat se ztrátou milované osoby a zároveň je vystaven myšlenkám na vlastní smrtelnost. Slovy klasika:
„Všichni jsme součástí lidstva. Kdykoli zemře člověk, zemře i kus tebe. Neptej se, komu zvoní hrana. Zvoní tobě!“
(John Donne)
Něco po sobě zanechat je vlastně naší odpovědí a cestou, jak smrt překonat. Smrt je pro mě částečnou odpovědí po smyslu života. Člověk žije, aby zemřel a ještě než zemře, je puzen, aby konal.
2. Lokace
GPS souřadnice umístění objektu: 49°45'06.1920", 013°23'17.1240"
Lokalitou pro umístění mého objektu jsou jsou Štruncovy sady, které na severovýchodě přiléhají k vnitřnímu městu Plzně a obklopují místní sportoviště: budovu sokola, hřiště pro různé sporty, fotbalový stadion. Pro svůj objekt jsem vybral místo z několika důvodů, prvním a prozaickým důvodem je vzdálenost tohoto veřejného prostoru od mého bydliště, lokace je součástí mého blízkého vesmíru, ve kterém mám touhu konat a měnit. Druhým důvodem je, že jsem společně s místem prožil kus jeho malé historie. Mohl jsem pozorovat, jak se veřejný prostor dynamicky proměňuje v poměrně krátkém čase. Třetím důvodem je, že v této lokaci se nachází místo, které si nese pro mě tajemný příběh s vazbou na téma mojí práce. V daném prostoru je nacházel vzrostlý strom, na kterém byla přidělána tabulka věnovaná památce zemřelého člověka. U paty stromu byla úprava připomínající hrob: květy a svíčky. V rámci omlazování výsadby byl tento strom pokácen, ale na rozdíl od jiných stromů vznikl nepřirozeně vysoký pařez. Pracovník, který strom kácel, zřejmě respektoval pietní význam, který tento strom asi pro někoho má a pokácel ho tak, aby pietní tabulka zůstala zachována. Čili, vedl řez těsně nad touto tabulkou. Na tomto místě tak vznikla synergie:
- je zde odkaz ke smrti člověka, který byl někomu blízký a ten někdo umístil vzpomínku na místo mimo klasický hřbitov a vytvořil pietu na nečekaném místě;
- na tomto místě zemřel strom
- ten, který jeje pokácel projevil respekt a úctu k pravděpodobně cizímu a pro něj neznámému příběhu a nezdevastoval pietní rozměr místa
V současné době již pařez podléhá částečné degradaci dřevokaznými organismy a hnilobou. O místo se již pravděpodobně nikdo nestará a pak působí zanedbaně, nicméně na horní plochu někdo umístil kameny, aby tak na myšlenku tohoto místa navázat a vytvořil dojem náhrobku. Pro mě se pařez stává piedestalem či podstavcem pro můj objekt, kterým na strom navazuji a vytvářím dojem alternativního pokračování. Vyjadřuji poctu k tomuto místu na základě mého vztahu k lokaci a také manifestuji svoji fascinaci smrtí a touhou po pokračování - překonání smrti.
3. Popis objektu
Objekt tvarově navazuje na kmen stromu a tvoří tak nedokonalý válec. Prvním plánem je návaznost, sentimentální snaha vrátit kus stromu, který již zemřel, zpět do života. Druhým
plánem je záměr vytvořit zde nevšední náhrobek odkazující k pro mě tajemnému pietnímu rozměru místa. Třetím plánem je záměr vztyčit jakýsi menhir, který je zase odkazem k megalitu, primitivním náboženstvím, aluzí na dlouhou historii lidského pokolení, tj. uvědomění si, kolik generací člověka již hostila Země, že náš druh zatím smrt nepřemohla. Materiálem objektu je beton, který vybrán proto, že zapadá do kontextu prostoru a navazuje na výrazné a masivní betonové lavičky, které jsou početně v daném prostoru zastoupeny.
4. Intermediální přesahy
Mým cílem je překvapit, oslovit a vyvolat reakce zde se pohybujících lidí a tyto reakce, alespoň v redukované formě ulovit. P Z tohoto důvodu je objekt obohacen o následují prvky:
- USB datová schránka Součástí objektu je USB flash paměť, která obsahuje složku s informacemi o objektu a instrukce, jak lze s objektem interaktivně pracovat. Dále je zde vytvořen prostor - datová schránka - který umožní zanechat a vyzvednou zde jakákoli data podle libovůle lidí, kteří se zapojí a kapacity úložiště. Celé datové úložiště je otevřené ke čtení a zápisu, může zde tak dojít k výmazu dat, zavirování atd. Jedná se tak o aluzi na pomíjivost a křehkost lidského života.
- QR kód obsahující URL webové stránky náležející k objektu
- Hashtagy1 používané v sociálních sítích (Twitter, Instagram, Foursquare, Tumblr, Pinterest, Google+). Pokud bude tento hashtag použit pro vyjádření reakce, je snadné tuto reakci na internetu strojově vyhledat a shromažďovat na webu věnovanému tomuto místu. Tím vzniká středobod zpětné vazby a impresí, které díky objektu vzniknou. Zkoumání výsledků konfrontace recipienta s dílem je pro mě velmi přínosné.
5. Prezentace na webu
Vytvořený objekt je prezentován také na webu, který je výstupem mého dalšího projektu a je popsán v samostatném dokumentu. Web přináší následující funkce a úlohy Informovat o místě a objektu, představit důvody vzniku
- Umožnit zanechat reakci a diskutovat
- Umožnit sdílet v sociálních sítích
- Automatický shromažďovat spontánně vzniklé reakce prostřednictvím prohledávání hashtagu dedikovanému danému dílu
(Hashtag je klíčové slovo uvozené znakem “#”, které vkládá do příspěvku na sociální síti přímo autor, aby tak vyjádřil téma či expresivitu. Hashtag se automaticky stává hypertextovým odkazem, který umožňuje tématicky příbuzné příspěvky od různých autoru vylistovat.)
URL: https://site-specific.org/site/16/site-01/
6. Kauzalita
Jak jsem již popsal výše, jedním s impulzů, proč tvořím na daném místě, je přítomnost pietní tabulky. Když jsem dne 24. 12. 2012 pracoval na daném místě, setkal jsem se s pozůstalými, kteří přišli zapálit na štědrý den svíčku. Vyměnili jsme si krátce informace o tom, co je a mě váže a přivedlo k danému místu a vyměnili jsme si kontaktní údaje. Poznal jsem se s lidmi, pro které má tato lokalita velmi osobní a tragický rozměr. Prezentoval jsem jim otevřeně svůj záměr a pohnutky a nechal si vyprávět jejich smutný příběh, čím byl tajemný rozměr tohoto místa pro mě sňat a byla mi odhalena skutečnost, kterou považuji za zásadní. Nenáleží mi zveřejňovat podrobnosti události, která se zde odehrála, pouze poukážu na kauzalitu, která je podstatným impulzem mojí tvorby na tomto místě. Na pietní tabulce je doslova uvedeno “Na památku naší maminky Haničky sluníčko)”. Jak jsem již uvedl, to že zde není celé jméno, ale přezdívka ve mě vyvolávalo řadu otázek a tím silné puzení místu se věnovat. Díky mojí tvorbě zde, jsem se dozvěděl důvod, proč tu není celé jméno, cituji z komunikace s vdovcem zde zesnulé: “snažím se alespoň symbolicky udržovat to co tam zbylo jako nějakou vzpomínku na skutečně bezvadnou ženskou, kterou měli lidé rádi a proto ji také říkali ‘Hanička Sluníčko’ (proto ten nápis na destičce na stromě)”. Dochází zde k propojení toho, jak lidé ovlivňují svoje okolí, veřejný prostor, jakou stopu po sobě nechávají a jak tato stopa zpětně zanechává stopu v jiných lidech a opět, v nekonečné smyčce, ovlivňuje veřejný prostor. Uvádím moji interpretaci vzniklých kauzalit:
- Na světě žil člověk, který si svým působením na okolí vysloužil velmi pozitivní přezdívku.
- Jeho odchod z tohoto světa nechtěl být příbuznými zapomenut a tak vytvořili pietní upomínku na neobvyklém místě a umístili zde přezdívku, namísto formálního jména. Zůstal tak zde odkaz nejenom k tomu “kdo”, ale zejména “jaký”.
- Toto místo působí na okolí nevšedně a vyúsťuje mimo jiné v to, že 1. dřevorubec strom kácí až nad tabulkou 2. vzniká zde zásah prostřednictvím mé tvorby.
- Díky mé tvorbě se setkávám s pozůstalými, jsem seznámen s příběhem a dostává se mi velmi kladné reakce.
- Vzniká zde dílo, které původní význam rozšiřuje, navazuje na něj a začíná s ním koexistovat.
Má tvorba je neplánovaně zatížena patosem, ale v tomto případě bez negativní konotace, neboť nevzniká prvoplánově, ale na základě dvou autentických příběhů, z nichž jeden je tragický a velmi osobní a druhý, příběh mé tvorby, z něj vychází, ale bez konkrétní znalosti, neboť koncept mé práce vznikl ještě před znalostí příběhu tohoto místa. Organickým vyústěním se tak stává, že oba příběhy se propojují a zesilují.
